|
|
Microbiota and inflammatory bowel diseases
Gajdárová, Zuzana ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Idiopatické črevné zápaly (IBD) sú autoimunitné ochorenie postihujúce gastrointestinálny trakt. Medzi hlavné typy patria ulcerózna kolitída (UC) a Crohnova choroba (CD). V poslednom období sa s IBD spája aj primárna sklerotizujúca cholangitída (PSC), čo je chronické ochorenie pečene spojené so stenózou žlčovodov. Presná patogenéza a etiológia týchto ochorení nie je jasná, aj napriek veľkej snahe vedeckej spoločnosti. Jedná sa o multifaktoriálne ochorenia, ktoré sú spájané s dysbiózou črevnej mikrobioty. Diagnostika ochorení je založená na pre pacientov nepríjemných endoskopických vyšetreniach, a preto snaha hľadať nové sérové biomarkery je dobrý cieľ do budúcna. V diplomovej práci bola sledovaná reaktivita buniek periférnej krvi pacientov s IBD na 10 vybraných zástupcov typickej mikroflóry a to: Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium adolescentis, Blautia coccoides, Roseburia intestinalis, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzii, Ruminococcus flavefaciens, Bacteroides thetaiotaomicron, Prevotella ruminicola a Escherichia coli. Reaktivita pacientov s CD, UC a PSC-IBD bola zvýšena po stimulácii Faecalibacterium, Lactobacillus a Prevotella. Išlo však o nízke percentá buniek produkujúcich cytokíny, preto nie je možné povedať, či by mohli byť zapojené do patogenézy. Ďalšou časťou práce bolo...
|
|
|
Význam morfologie v diferenciální diagnostice lymfoproliferací - rešerše.
Kaválková, Adriana ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešková, Eliška (oponent)
Tato práce se zabývá lymfoproliferativními onemocněními, u kterých může morfologie přispět k diagnóze a urychlit tak diagnostický proces. Cytomorfologické vyšetření se provádí při každém podezření na patologii krve. Morfologie buněk se hodnotí jak z periferní krve, tak z aspirátu kostní dřeně. Při mikroskopickém vyšetření vzhledu buněk hodnotíme: jejich velikost, tvar a uložení jádra, strukturu chromatinu, přítomnost jadérek, objem a zabarvení cytoplazmy, případně přítomnost granulí, vakuol apod. Je nutné brát v úvahu výsledky dalších laboratorních testů a klinického obrazu. Nejběžnějším nálezem v periferní krvi je reaktivní lymfocytóza a často také přítomnost buněčných atypií. Lymfoproliferace se mohou projevovat nespecifickými klinickými a laboratorními nálezy, které je někdy obtížné správně vyhodnotit. Morfologie má v procesu rozpoznávání leukemií a lymfomů nadále důležitou roli. Při dnešní klasifikaci zřídkakdy odpoví přímo na otázku, o které konkrétní onemocnění se jedná. Nicméně je to vyšetření stále daleko dostupnější a zpravidla rychlejší, než navazující laboratorní metody a má své místo v řetězci vyšetřování, protože dokáže napovědět lékaři, jak má pokračovat. Klíčová slova: lymfoproliferace, lymfom, leukemie, morfologie, periferní krev, kostní dřeň
|
|
|
The use of molecular-biology methods (QRT-PCR) and immunocytological methods (flow cytometry and immunocytochemistry) for the detection of minimal residual disease in neuroblastoma
Grüncveigová, Veronika ; Vícha, Aleš (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
S rozvojem molekulárn -biologických metod se pozornost soust e uje na možnosti detekce minimální reziduální nemoci (minimal residual disease, MRD) u solidních nádor . V naší práci se soust edíme na d kaz p ítomnosti MRD u neuroblastom . Neuroblastom je nádor periferního sympatického nervového systému, který zahrnuje až desetinu všech d tských solidních nádor . Otázkou z stává, zda p ítomnost MRD v kostní d eni bude možné využít jako nezávislý prognostický znak. S tím je spojena i další otázka, jakou techniku je k jejímu prokázání nejvhodn jší použít, p ípadn jaký znak vyšet ovat. K detekci MRD u neuroblastom je možné využít n kolik metodických p ístup , které se odlišují nejen nákladností a pracností, ale zejména senzitivitou a specificitou. Detekují se nádorové bu ky v periferní krvi nebo v kostní d eni. Kostní d e je velmi astým místem metastatického postižení u neuroblastomu. P i vstupním vyšet ení kostní d en pomocí standardního cytomorfologického vyšet ení je pozitivita zachycena u více než 85 % p ípad neuroblastom vysokého rizika. Koncentrace nádorových bun k je však asto v kostní d eni nebo periferní krvi v hodnotách (p edevším v pr b hu terapie nebo po jejím ukon ení), které jsou hluboko pod detek ním limitem standardních vyšet ovacích metod: cytomorfologické vyšet ení, zobrazovací metody...
|
|
|
Prognostický význam atypické morfologie leukemických buněk u chronické lymfocytární leukémie.
Fučíková, Nikola ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Vrbacký, Filip (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bionalalytika Kandidát: Bc. Nikola Fučíková Vedoucí: doc. MUDr. Lukáš Smolej, Ph.D. Název diplomové práce: Prognostický význam atypické morfologie leukemických buněk u chronické lymfocytární leukémie Cílem této diplomové práce je posoudit prognostický význam atypické morfologie buněk a jaderných stínů u nemocných s neléčenou chronickou lymfocytární leukémií (CLL). Provedli jsme diferenciální rozpočet leukocytů a rozřazení lymfocytů na typické a atypické v kohortě 101 pacientů (medián věku 66 let, 69 % mužů, stádium Rai III/IV v 18 %). Pro atypickou CLL (aCLL) jsme nastavili hranici 15 %, zjištěna byla u 59 % pacientů. Pro pozitivitu jaderných stínů (JS) jsme zvolili hranici 30 %; 33 % nemocných mělo zvýšené JS. Nezjistili jsme významnou spojitost aCLL/ jaderných stínů s moderními prognostickými ukazateli. Z hlediska jaderných stínů jsme prokázali souvislost vyššího zastoupení JS a časného klinického stádia dle Raie (p=0,04). Nebyl zjištěn vztah mezi aCLL a obdobím do léčby 1. linie (p=0,394); nemocní s aCLL však měli významně kratší celkové přežití (p=0,0397). U nemocných s nižším počtem jaderných stínů byl přítomen určitý trend ke kratšímu období do léčby 1. linie...
|
host ::
RSS.